Dalibor Gacho

Sport měl a vždy bude mít v mém životě zásadní význam. V pěti letech mě maminka ubrečeného přivedla na můj první trénink sportovní gymnastiky, a já v té tělocvičně zůstal dodnes.

Když se mě jako dítěte ptali, čím chci být až vyrostu, odpovídal jsem: „Prezident.“ Pak se ptali později, a já odpovídal: „Profesionální sportovec.“ Když by se někdo ptal dnes, odpovím, že chci být tím, kdo bude pozitivním přínosem pro ostatní. Zatím své poslání nalézám v tom nejdůležitějším, k čemu bylo naše tělo v rámci vývoje navrženo – ve správném pohybu.

Dnes mám za sebou čtyři úžasné roky trenérské činnosti, a stále je co se učit! Vybral jsem si sport, který je tak široce zaměřený z hlediska mobility, flexibility, síly, dynamiky a biomechaniky, že obsáhnout všechny složky na výbornou je nelehký úkol, a právě proto jsem velmi rád, že mám možnost rozvíjet se v takhle jedinečném sportu. Studium fakulty tělesné kultury na VŠ mi v tomto směru výrazně pomáhá. Nabyté vědomosti hned praktikuji, a za tuto možnost jsem moc vděčný. Pracovat s lidmi a společně se zlepšovat mi přináší větší radost než všechny ty medaile doma v pokojíčku nebo poháry v krabici pod postelí. Ten pocit, že můžete druhého něco naučit, něčím ho obohatit a předat kus sebe, v tom spatřuji smysl a úděl každého trenéra.